|
|
Populační hustoty a biotopové preference granivorních ptáků (Passer domesticus, Passer montanus, Streptopelia decaocto) v lidských sídlech
BANDHAUEROVÁ, Jaroslava
Nejvíce zmiňovanými příčinami úbytku granivorního synantropního ptactva jsou především změny v zemědělství (snižování počtu velkochovů dobytka,používání pesticidů, bezztrátová technika, následky intenzifikace zemědělství), a změny v socioekonomickém statusu obyvatelstva (péče o veřejnou zeleň, rušení malochovů drůbeže, modernizace budov aj.), vedoucí k nedostatku potravy a hnízdních příležitostí. Cílem této práce je především vyhodnocení vlivu zemědělského hospodaření na početnost vrabce domácího (Passer domesticus), vrabce polního (Passer montanus) a hrdličky zahradní (Streptopelia decaocto). Dalším cílem je stanovení preferencí biotopů vybraných druhů, jejich závislost výskytu na přítomnosti malochovů a velkochovů a porovnání výsledků se zimním sčítáním a dále pak vyhodnocení preferencí hnízdních biotopů vrabce domácího (Passer domesticus) a vrabce polního (Passer montanus). Monitoring proběhl na 48 vybraných lokalitách České republiky (převážná většina lokalit v jižních Čechách) během hnízdního období (duben-květen) v letech 2015-2016. Vyhodnocení dat proběhlo v programu Microsoft Excel a R v. 2.8.1 (2008). Z výzkumu vyplývá, že velkochovy mají zásadní vliv na výskyt všech tří vybraných druhů a rozdíly ve výskytu mezi zimním a hnízdním období jsou průkazné. Stejně tak je průkazný rozdíl v přítomnosti hrdličky zahradní a vrabce domácího ve velkochovech v daných obdobích.
|
|
|
Biotopové nároky synantropních ptáků (vrabec domácí, vrabec polní a hrdlička zahradní)
MACHOVÁ, Markéta
Cílem této práce bylo zhodnotit distribuci a abundanci běžných synantropních druhů ptáků (vrabce domácího, vrabce polního, hrdličky zahradní a kosa černého) v prostředí města České Budějovice (ČR) v nepříznivých obdobích roku (podzim a zima). Zároveň byly v rámci práce analyzovány biotopové preference druhů. Dále byl studován vliv charakteristik prvků městské vegetace na jejich využití vrabcem domácím a vrabcem polním.
|
|
|
Antipredační chování, pohlavní výběr a reprodukční úspěch u vrabce domácího (Passer domesticus)
Klvaňová, Alena ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Mlíkovský, Jiří (oponent) ; Procházka, Petr (oponent)
Antipredační chování, pohlavní výběr a reprodukční úspěch u vrabce domácího Passer domesticus Alena Klvaňová Souhrn poznatků disertační práce Biparentální péče u vrabce domácího je nerovnoměrně rozdělena mezi oba partnery. Zatímco samice věnovala více času zahřívání mláďat a častěji je krmila, samec více investoval do obrany hnízda. Rodiče přitom nepřizpůsobovali intenzitu obrany hnízda chování svých partnerů, ani parametrům snůšky. Jen samci měli tendenci bránit dřívější snůšky více, jak předpokládá hypotéza hodnoty snůšky. Příspěvek samce ke krmení mláďat pozitivně ovlivňoval jejich hmotnost. Intenzita obrany hnízda rostla u samců s velikostí melaninového ornamentu, proto předpokládáme, že by ornament mohl sloužit jako signál ochoty samce investovat do obrany hnízda. Potvrzení funkce ornamentu jako signálu rodičovské péče v pohlavním výběru doplňuje závěry recentní metaanalýzy. Naše výsledky ukazují, že velikost ornamentu sice nevypovídá o frekvenci krmení a o čase stráveném zahříváním mláďat, ale koreluje s intenzitou hnízdní obrany, což je složka rodičovské péče, která nebyla metaanalýzou postihnuta. Domníváme se, že tento výsledek není překvapivý, protože korelace velikosti melaninového ornamentu a antipredačního chování je pravděpodobně výsledkem pleiotropního účinku genů řídících melanogenezi, mezi...
|
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Třeská, Klára ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Hodačová, Lenka (oponent)
Abstrakt
Spolu se změnami v hospodaření člověka, ke kterým docházelo od poloviny 20. století, se měnily i stavy některých ptačích populací. Cílem mé bakalářské práce je zjistit rozdíly v početnosti a distribuci vybraných druhů synantropních ptáků. Jedná se o tyto druhy: vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Sreptopelia decaocto), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek zahradní (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), špaček obecný (Sturnus vulgaris), zvonek zelený (Carduelis chloris) a zvonohlík zahradní (Serinus serinus). Pomocí zjednodušené mapovací metody (Bibby a kol. 1992) proběhlo na jaře roku 2015 sčítání ptáků ve 20 obcích česko-rakouského pohraničí. V každé obci byly vytyčeny sčítací čtverce pro různé typy prostředí: střed vesnice, kraj vesnice a zemědělský areál zahrnující budovu velkochovu hospodářských zvířat.
Výsledky potvrzují závislost vrabce domácího na lokality s velkochovem hospodářských zvířat v České republice. Dále byla vyhodnocena početnost, denzita a frekvence výskytu pro každý druh zvlášť. Vliv faktoru biotop byl prokázán jen u vrabce domácího spolu s vlivem faktoru státu. U konipase bílého vyšel průkazně efekt drůbež a zástavba. U hrdličky zahradní vyšel průkazný faktor stát. U vrabce polního nebyl prokázán vliv faktorů.
|
|
|
Zimní početnost vrabce domácího a dalších synantropních druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko - rakouském pohraničí
Oberpfalzerová, Michaela ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
Z hlediska historie České republiky za posledních 80 let lze vymezit dvě období, jež měla zásadní vliv na celkový charakter a vývoj zemědělství. První lze datovat od padesátých let minulého století, kdy docházelo k soustředění zemědělské výroby do velkochovů. Druhé započalo začátkem devadesátých let. Tehdy nastal výrazný útlum živočišné výroby a dříve soustředěná výroba se začala po znovunabytí původními majiteli rozmělňovat až do dnešní podoby soukromého zemědělství.
Tato práce by měla přispět k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, že nastíněné změny mají negativní vliv na vybrané ptačí druhy. Tyto ptačí druhy jsou reprezentovány výrazně synantropními zástupci vrabcem domácím, jež je v této studii stěžejním druhem, dále vrabcem polním a hrdličkou zahradní. Pro zdůraznění rozdílů v početnosti těchto druhů bylo vybráno celkem 30 obcí, z toho polovina po každé straně hranic České republiky a Rakouské republiky. Srovnávání počtu populací ptáků probíhalo v okolí měst Znojmo a Retz. Rakouská republika v této studii reprezentuje zemi, jež nebyla zatížena zásadním hospodářským vývojem a jež od konce II. světové války uplatňuje kontinuální tržní hospodářství.
V jednotlivých čtvercích byly zaznamenávány v období zimního aspektu počty jedinců sledovaných druhů a charakteristiky prostředí. Významné rozdíly v četnosti výskytu ptáků na vybraných lokalitách byly prokázány s využitím vícefaktorové analýzy ANOVA programu STATISTICA 12. Dále byl analyzován vliv vybraných charakteristik prostředí na početnost sledovaných druhů. Bylo zjištěno, že vybrané druhy jsou závislé na zařazení do jednotlivých států, dále početnost závisela na zařazení do jednotlivých typů biotopů a v neposlední řadě byla sledována závislost na ploše stromů a keřů, podílu nové zástavby a přítomnosti drůbeže ve čtverci. Nejpočetnějším druhem v Rakouské republice byl vrabec domácí, nejpočetnějším druhem pro Českou republiku byla hrdlička zahradní. Druhem, u kterého byl zaznamenán v obou státech mírný vzestup, byla hrdlička zahradní. Vrabec polní se jako druh vyskytoval v poměrně hojném počtu, ale pouze lokálně. Bylo zjištěno, že v rakouských obcích jsou populace uvedených druhů obecně více početné. Zajímavým faktem je, že se většina v ČR pozorovaných jedinců vyskytovala oproti původním předpokladům o zemědělských areálech spíše v obytné zástavbě obcí.
|
|
|
Zimní společenstva ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko-polském pohraničí
Moravec, David ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
V posledních letech dochází k výraznému poklesu počtu volně žijících ptáků v celé Evropě. Jedná se především o druhy synantropní a druhy vázané na zemědělskou krajinu. Hlavní příčinou tohoto úbytku mohou být změny v zemědělství, změny v charakteru vesnické zástavby a s tím spojený úbytek chovu hospodářských zvířat.
V diplomové práci bylo provedeno porovnání rozdílů ptačích společenstev zemědělské krajiny v zimním období s důrazem na vrabce domácího v česko-polském pohraničí. Byl vyhodnocen rozdílný vývoj zemědělství v obou zemích s vývojem vesnického osídlení zejména v druhé polovině 20. století. V závěru práce byly porovnány výsledky mé diplomové práce s výzkumem, který probíhal v jarních měsících roku 2014.
Výzkum probíhal v prosinci 2015 a lednu 2016 v pohraničí České a Polské republiky. V každém státu bylo 16 vesnic a v každé vesnici 2 výzkumné plochy o rozměrech 100 x 100 metrů. Celkem bylo do výzkumu zahrnuto 64 studijních ploch v různých typech prostředí. Sběr dat probíhal na každé ploše dvakrát.
V České republice se vyskytovalo více ptačích jedinců i druhů. Bylo prokázáno, že chov drůbeže má zásadní vliv především na výskyt vrabce domácího. Z šesti zkoumaných biotopů se nejvíce jedinců nacházelo ve středu obce s výskytem velkochovu v České republice. Nejvíce ptačích druhů bylo zaznamenáno na okraji obce ČR.
|
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Machynková, Kateřina ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Kočicová, Pavlína (oponent)
V hnízdní sezóně roku 2015 byly sledovány rozdíly v početnosti 11 vybraných synantropních druhů ptáků ve vesnické zástavbě a zemědělských objektech po obou stranách Česko-rakouské hranice v oblasti Třeboňska a v okrese Gmünd. Pro výzkum bylo vybráno 20 obcí, z nichž polovina se nacházela v České republice a druhá polovina v Rakousku. V každé vesnici byly vymezeny dva čtverce 100 x 100 m, z nichž jeden byl umístěn v převážně obytné a druhý v hospodářské zástavbě. Sledovanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), špaček obecný (Sturnus vulgaris), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacila alba) a pěnkava obecná (Fringilla coelebs). Zaznamenávány byly i další faktory např. chovy drůbeže, pokryvnost zeleně (bylinného patra, keře a stromy), podíl staré a nové zástavby aj.
Počet zjištěných druhů ve čtverci i jejich celková početnost byly signifikantně vyšší v České republice. Pokud jde o jednotlivé druhy, tak nejvýraznější rozdíl početnosti byl zaznamenán u vrabce polního (v ČR 151 jedinců, v Rakousku 37 jedinců), následoval vrabec domácí (v ČR 217 jedinců, v Rakousku 123 jedinců). Vrabec domácí i vrabec polní byli nejpočetnějšími druhy a byl u nich prokázán signifikantní rozdíl. Také u hrdličky zahradní byl zjištěn signifikantní rozdíl. Dále byla porovnána početnost zjištěných druhů i mezi obytnou zástavbou ve středu vesnice a zemědělskou zástavbou na jejím okraji, signifikantní rozdíl byl zjištěn pouze u vrabce domácího a hrdličky zahradní, oba druhy preferovaly střed vesnice a to na obou stranách hranice. Signifikantní rozdíl byl potvrzen také u vrabce polního, který v České republice vyhledával zemědělský areál, v Rakousku byl bez preference. U vrabce domácího byl také statisticky průkazný rozdíl v hustotě zástavby ve sledovaných čtvercích na početnosti v České republice. V Rakousku byl signifikantní rozdíl u procentuelního zastoupení stromového a keřového patra ve sledovaných čtvercích na početnost.
|
|
|
Početnost vrabce domácího (&-lt;i&-gt;Passer domesticus&-lt;/i&-gt;) a dalších druhů synantropních ptáků ve vesnické zástavbě
Havel, Martin ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou početnosti jedenácti synantropních druhů ptáků. Sčítanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a špaček obecný (Sturnus vulgaris). Práce je zaměřena zejména na vrabce domácího (Passer domesticus), protože početnost tohoto druhu v České republice dlouhodobě klesá. Sběr analyzovaných dat probíhal v letech 2012, 2014 a 2015 v období od dubna do června. Sčítání provádělo deset osob pomocí modifikované zrychlené mapovací metody. Sčítání bylo prováděno ve sto osmdesáti obcích, které se nacházely v osmi krajích České republiky. Podmínkou výběru obcí bylo, aby tyto obce měly méně než 2000 obyvatel. V těchto obcích byly vytyčeny sčítací plochy dvou typů. Sčítací plochy měly tvar čtverce s rozměry 100 x 100 metrů. Ploch prvního typu, které byly umístěny v běžné zástavbě, bylo celkem 229. Plochy druhého typu byly vytyčeny v areálu velkochovu a bylo jich celkem 151. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda má přítomnost velkochovu hospodářských zvířat vliv na početnost sledovaných druhů ptáků, a také určit, které další faktory prostředí početnost ovlivňují. Sledovanými faktory byly typ biotopu (běžná zástavba nebo velkochov), oblast, ve které sčítání probíhalo, vzdálenost od okraje vesnice a vzdálenost od velkochovu, procentuální zastoupení zastavěné plochy, plochy stromů a keřů a bylinného patra. Dále bylo zjišťováno, zda má na početnost v běžné zástavbě vliv přítomnost drůbeže, a také, zda má na početnost ve velkochovech vliv funkčnost (případně nefunkčnost) velkochovu. Bylo prokázáno, že na celkovou početnost všech sledovaných druhů měly signifikantní vliv faktory typ biotopu, procentuální zastoupení zastavěné plochy a plochy stromů a keřů, a také oblast, ve které sčítání probíhalo. V případě vrabce domácího byla početnost ovlivněna stejnými faktory, pouze se nepodařilo prokázat vliv faktoru typ biotopu. Průměrné početnosti z běžné zástavby a z areálů velkochovů se tedy v případě vrabce domácího od sebe signifikantně nelišily. V případě vrabce polního však byla průměrná početnost ve velkochovech signifikantně vyšší než v běžné zástavbě. Podařilo se také prokázat signifikantní vliv faktoru přítomnost drůbeže v běžné zástavbě na celkovou početnost jedinců všech druhů. Funkčnost velkochovu měla signifikantní vliv na celkovou početnost jedinců všech druhů v areálech velkochovů. Tento vliv byl největší v případě vrabce domácího a konipasa bílého, kdy byla v obou případech zaznamenána ve funkčních areálech podstatně vyšší početnost než v areálech nefunkčních.
|
|
|
Početnost vybraných druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby
Kebrle, Dominik ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
U některých druhů ptáků zemědělské krajiny došlo na území České republiky, podobně tak i ve větší části Evropy, k úbytku abundance. Největší úbytky byly zaznamenány u vrabce domácího (Passer domesticus), způsobené zřejmě změnami ve stavebních technikách, nebo nedostatkem potravních příležitostí. Pokles v případě zvonka zeleného (Carduelis chloris) a konopky obecné (Carduelis cannabina) je přisuzován intenzifikaci zemědělství a v případě špačka obecného (Sturnus vulgaris) je možnou příčinou pronásledování člověkem. Odhad abundancí celkem jedenácti druhů ptáků byl proveden v hnízdním období 2015 ve 20 obcích v jihozápadní oblasti středních Čech. Bylo vybráno 10 obcí s funkční zemědělskou výrobou, v těchto obcích pak byly vytyčeny tři sčítací plochy o rozloze 1 ha v různých typech zástavby (ve středu obce, okraji obce a v areálu velkochovu). Ve zbývajících 10 obcích byly vždy díky absenci zemědělské výroby vytyčeny pouze dvě sčítací plochy (ve středu obce a na okraji obce). Průkazně vyšlo upřednostňování lokality středu v obcích bez velkochovu u vrabce domácího (Passer domesticus) a hrdličky zahradní (Streptopelia decaocto). Vrabec polní (Passer montanus) pak průkazně dává přednost lokalitě okraje v obcích s velkochovem. Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) vykazuje větší početnost ve středu obce, nezávisle na přítomnosti velkochovu. Vyšší početnost vlivem zemědělské výroby nebyla prokázána. Pouze hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) se prokazatelně zemědělským areálům vyhýbá. V případě ostatních sledovaných faktorů (zastavěná plocha, plocha stromů a keřů, plocha bylinného patra, podíl nové zástavby, vzdálenost od velkochovu) byl prokázán vliv plochy stromů a keřů u vrabce domácího (Passer domesticus), kdy s klesající plochou stoupá abundance. Dále byl prokázán vliv podílu nové zástavby na špačka obecného (Sturnus vulgaris), který abundanci se zvyšujícím se podílem nové zástavby snižuje.
|
|
| |
host ::
RSS.